Stručná historie českého skautingu

15. 7. 1911

Antonín Benjamin Svojsík se poblíž Londýna poprvé naživo setkal s anglickými skauty a tímto osudovým setkáním novému hnutí propadl na celý život. Vše, co v počátcích skautingu následovalo, jsme nejdetailněji zmapovali ve speciálním blogu.

blog Skautské počátky

15. 12. 1911

V Národních listech vyšel významný Svojsíkův článek „Feuilleton. Výchova mladé Anglie“ doplněný o úvahy, jakým směrem se vydat u nás.

Více o A. B. Svojsíkovi

1. 2. 1912

Na pultech knihkupectví se objevila malá brožura s názvem Český skaut – 1. svazek Knihovny junáků (českých skautů).  Celou si ji můžeš prohlédnout a přečíst zde.

červen 1912

Vyšla více než sedmisetstránková “bible českého skautingu” Základy junáctví, kterou připravil A. B. Svojsík a přispělo do ní i mnoho osobností tehdejšího společenského života, pedagogiky a politiky. K přečtení zde, ke koupi zde.

13. 7. 1912

Pětidenním putováním z Prahy do vorlovských lesů u Lipnice začal první měsíční tábor českých skautů, který byl zároveň prvním obdobným počinem v českých zemích. Zkušenosti z tohoto dobrodružství popsal A. B. Svojsík na deseti stranách, které si můžeš přečíst tady.

září 1912

Při Svazu českých spolků a přátel tělesné výchovy byl založen skautský odbor, který umožnil první organizovanou činnost a vznik skautských družin především v Praze.

červenec 1913

Na táboře v blízkosti Pelíškova mostu vyrostly pod vedením otce a syna Klikových první podsady. Jen o kousek dál i první pramice. Více o počátcích těchto ikon českého skautingu si můžete přečíst v tomto článku, o historii skautských pramic speciálně ještě zde.

27. 9. 1913

Na pražském Císařském (Trojském) ostrově byl zahájen první propagační tábor, který veřejnosti prakticky představil skauting včetně podsadových stanů a pramic.

podzim 1913

A. B. Svojsík sjednotil tehdejší pražské družiny do oddílů a přidělil jim první čísla. Ty získaly oddíly podle abecedního seznamu svých vůdců.

15. 6. 1914

Z důvodu stále většího zájmu o nové hnutí mládeže byl založen samostatný spolek Junák – český skaut, kterému zanedlouho 1. světová válka utnula slibné plány. Přečíst si i dnes můžeš stanovy tohoto spolku.

11. 1. 1915

A. B. Svojsík přednášel o americkém dívčím skautingu, zároveň bylo rozhodnuto o zahrnutí dívčího skautingu ve spolku Junák – český skaut. Předsedkyní odboru se stala Anna Berkovcová. Počátky a významné momenty dívčího skautingu u nás jsme zmapovali na blogu Století skautek.

15. 1. 1915

Vyšlo první číslo časopisu Junák, určeného mladších členům. Ten vychází dodnes pod názvem Skaut-Junák a je nejstarším vydávaným časopisem pro mládež na našem území. Články o historii tohoto časopisu i celé ročníky ke stažení najdete na tomto speciálním webu.

28. 6. – 14. 7. 1915

Proběhl první tábor skautek u Živohoště, který vedla Vlasta Štěpánová (Koseová), pozdější náčelní Junáka. Následně vznikl 1. dívčí oddíl. Přečíst si o tom můžete víc v tomto článku.

28. 10. 1918

Byla vyhlášena Československá republika a skauti i skautky nastoupili do služby Národního výboru. Její součástí byla i Skautská kurýrní pošta, která pro doručování používala první skautské známky na světě. O událostech a příbězích tohoto přelomového roku a o skautském zapojení se můžeš dozvědět víc z naší interaktivní online výstavy.

7. 6. 1919

Byl založen Svaz junáků-skautů RČS. Starostou byl zvolen J. Rössler-Ořovský (na snímku), náčelníkem A. B. Svojsík a náčelní E. Milčicová.

27. 6. 1919

Na první schůzi ústřední rady SJS RČS byl zaveden odznak – lilie se štítkem s psí hlavou.

30. 7. - 7. 8. 1920

V londýnské Olympii se konalo 1. světové skautské jamboree. A. B. Svojsík byl dekorován britským Řádem stříbrného vlka.

červen 1922

Konala se první mezinárodní skautská akce na našem území a zároveň dosud největší veřejná manifestace skautingu: Národní skautské slavnosti na Císařské louce v Praze.

červenec 1922

Československo se na červencové skautské mezinárodní konferenci v Paříži stalo jedním ze třiceti zakládajících členských států mezinárodního skautského ústředí. A. B. Svojsík byl zvolen členem Mezinárodního skautského výboru.

6. 7. 1923

V Jemčinské oboře (Jižní Čechy) byla zahájena 1. československá lesní škola, vedl ji F. A. Elstner, A. B. Svojsík a J. Braťka Novák. 

4.-14. 8. 1926

U Paršovické myslivny u Hranic na Moravě se konala první dívčí lesní škola. Absolvovalo ji 21 posluchaček za vedení Lídy Sobotové.

1928

Na 5. mezinárodní konferenci skautek v Maďarsku byla založena světová asociace skautek WAGGGS. Československo bylo jedním ze 26 zakládajících členů. Předsedkyní se stala lady Olave Baden-Powell (na snímku).

27. 6. – 2. 7. 1931

V Praze ve Stromovce a na Trojském ostrově. Zúčastnilo se ho 15 000 skautů a skautek z ČSR, Polska, Jugoslávie, Litvy, ale i delegace z Anglie, Francie, Maďarska a Rumunska.

1935

Oficiální název naší organizace se rozšířil na: „Svaz junáků-skautů a skautek RČS“ a naše skautky si začaly podkládat „velký odznak svazu“ (slibový odznak) tmavomodrým filcovým trojlístkem.

1936

Ve druhé polovině prosince navštívil Prahu jeden ze zakladatelů skautingu: spisovatel E. T. Seton (na snímku vlevo).

1938

16. 7. odjel A. B. Svojsík do Sovětského svazu. 2. 8. se vrátil nemocen a 17. 9. zemřel na streptokokovou nákazu, jeho pohřbu se zúčastnilo několik tisíc skautů a skautek.

22. 1. 1939

Byl zahájen ustavující sněm Junáka. Junák vznikl sloučením Svazu junáků skautů a skautek RČS, Junáků volnosti, Ústředí katolických skautů a Švehlových junáků. Velitelem (starostou) Junáka byl zvolen pplk. V. Vlček, náčelníkem B. Řehák a náčelní V. Koseová.

28. 10. 1940

K. H. Frank v zastoupení říšského protektora v Čechách a na Moravě vydal nařízení o rozpuštění Junáka – končí první éra našeho skautingu.

1941

V květnu vznikl v Londýně Junák – čsl. ústředí skautské výchovy (v exilu) a o měsíc později uznala mezinárodní skautská kancelář Svaz československých skautů ve Velké Británii.

1945

Skauti a skautky se aktivně zapojili do osvobozovacích bojů na konci 2. světové války, zároveň byla s jejím skončením obnovena i činnost Junáka. Během války zahynulo přes sedm set členů organizace. Více najdete na www.hrdinovevalky.cz

únor 1946

Na II. junáckém sněmu 9. – 10. 2. byl starostou zvolen V. Fanderlik, náčelníkem R. Plajner a náčelní V. Koseová. Junák se stal členem Svazu čs. mládeže a plíživě se pomalu dostával pod vliv komunistické strany.

září 1946

Po světové konferenci WAGGGS v Evianu byla u nás na návštěvě světová náčelní skautek lady Olave Baden-Powell. O její návštěvě den za dnem si můžete detailně přečíst na našem blogu Století skautek.

28. 9. 1946

Na Strahově proběhlo finále 1. ročníku Svojsíkova závodu. Zvítězili skauti ze střediska Dvojka Praha a skautky z 1. a 2. oddílu v Ostravě.

6. 10. 1946

Členové 30. oddílu Ostrava založili na hřebeni Ivančena v Beskydech mohylu k uctění popravených skautů na konci 2. světové války. Více na www.ivancena.cz.

25. 4. – 6. 5. 1947

Na inspekční návštěvě u nás byl ředitel mezinárodní skautské kanceláře a vůdce gilwellských Wood badge kursů J. S. Wilson.

1947

Na první poválečné světové setkání skautů „Jamboree míru“ ve Francii jsme vypravili zvláštní vlak s 500 skauty. Byla to v té době největší výprava v historii našeho skautingu. Čeští účastníci tohoto Jamboree se setkali ještě i v roce 2000, k příležitosti tohoto setkání vznikl sborník, který si můžete přečíst.

1948

8. 2. se měl konat III. junácký sněm ve Zlíně, ale už se neuskutečnil. Po komunistickém puči bylo ústředí Junáka obsazeno, náčelník i náčelní zbaveni svých funkcí a byl vytvořen Akční výbor ústředí Junáka – začala druhá likvidace našeho skautingu, která skončila 13. 9. 1950, kdy bylo zveřejněno oznámení o zániku. Přečíst si můžete svědectví Rudolfa Plajnera z února 1948.

Více o R. Plajnerovi

1953

Vrcholily politické procesy se skautskými činovníky, které začaly už v roce 1949. Bylo při nich odsouzeno více než 600 skautů a skautek, někteří z nich i k trestu smrti. V témže roce byla vydána brožura Skauting ve službách podněcovatelů války, která křivě osočuje skauting a naopak velebí pionýrskou organizaci.

3. 1. 1968

Konal pohřeb velitele Junáka bratra B. Řeháka, na kterém se sešla řada osobností Junáka a stal se tak první veřejnou proklamací skautingu po téměř 20 letech.

29. 3. 1968

Sešli se činovníci a činovnice na obnovujícím setkání v pražské Domovině – začíná třetí éra našeho skautingu!

21. 8. 1968

Vojska Varšavské smlouvy Československo, což vzbudilo silný nenásilný odpor většiny obyvatel, včetně skautů. Redakce časopisu Junák vydala k této události tisk Nepokořená svoboda.

listopad 1968

Po dvacetiletém odkladu se skutečnil III. junácký sněm. Vlasta Koseová po dlouhých letech předala křeslo náčelní dívčího kmene Vlastě Mackové, ale byla zvolena místostarostkou Junáka.

14. 3. 1970

Konala se ustavující schůze zasloužilých členů Junáka: Svojsíkova oddílu v kulturním domě Mars v Praze.

13.–14. 6. 1970

U Roztok u Prahy se konal jubilejní sraz skautek na oslavu 55. výročí vzniku našeho dívčího skautingu za účasti 1 200 skautek z celé republiky.

léto 1970

O prázdninách stihly ještě proběhnout poslední tábory a v září končí i tato třetí éra našeho skautingu. O tomto i následujícím období pojednává dokumentární film Skautského institutu Skauti bez lilie, který můžete zhlédnout zde.

21. 5. 1983

Bylo zahájeno 1. exiloree čs. exilových skautů v německém Glattu. Exiloví skauti působili po celé Evropě, v USA či v Kanadě.

28. 11. 1989

Ve Spálené ulici 9 v Praze byla otevřena Skautská informační kancelář, která poskytovala informace zájemcům o obnovu Junáka.

2. 12. 1989

V pražské Městské knihovně se uskutečnilo setkání činovníků a činovnic, které považujeme za počátek třetí obnovy našeho skautingu. Průběh celé této obnovy jsme popsali krok za krokem v blogu Do třetice a dost. Rokem 1989 také začíná děj dokumentárního filmu Hledání lilie, který můžete zhlédnout zde.

19. 5. 1990

V Praze na Vinohradech se konal IV. junácký sněm na kterém byla starostkou zvolena D. Burešová, náčelníkem V. Břicháček a náčelní Vlasta Macková.

13. 6. 1990

V Singapuru byla zahájena 27. mezinárodní konference skautek, na které byly československé skautky opět přijaty do světové asociace skautek – WAGGGS a o měsíc později (23.–27. 7.) na mezinárodní konferenci v Paříži došlo i k přijetí skautů zpět do WOSM.

25.-26. 1992

Na V. junáckém sněmu byl zvolen starostou Junáka J. Navrátil (na snímku), náčelníkem Z. Hájek, náčelní dívčího kmene Jaroslava Pešková a náčelníkem kmene oldskautů V. Kopřiva.

Povídání Jirky Navrátila

1. 1. 1993

Vznikly samostatné státy Česká republika a Slovenská republika. Tím zanikla naše společná organizace Český a Slovenský skauting.

1.-5. 6. 1994

V kempu Velký vír se konalo 1. setkání vodních skautů – Navigamus, které se ob rok koná dodnes.

3.-4. 6. 1995

Na VIII. junáckém sněmu v Brně (VI. a VII. sněmy byly mimořádné – nevolební) byla zvolena náčelní H. Kvapilová, náčelníkem Fr. Šmajcl a starostou opět J. Navrátil.

1995

Naše skautky se poprvé v historii skautingu zúčastnily světového jamboree – konalo se v holandském Drontenu a samozřejmě se ho zúčastnili i skauti.

21.-29. 6. 1997

V kempu Džbán v Praze se konalo setkání skautů střední Evropy Fénix, navazující na tradici Táborů slovanských skautů, které založilo dodnes trvající tradici Středoevropských jamboree.

28. 10. 1997

Sestra Dagmar Skálová – Rakša obdržela nejvyšší státní vyznamenání, Řád T. G. Masaryka. Rakša byla za odboj proti komunistům odsouzena na doživotí a strávila ve vězení 16 let.

22.–24. 5. 1998

Uskutečnil se IX. valný sněm Junáka v Plzni–Lobzích. Starostkou zvolena I. Macková, náčelní H. Kvapilová a náčelníkem Fr. Šmajcl.

29. 12. 1998

Výprava 53 skautů a skautek odletěla na 19. světové jamboree do Chile, čímž přivezla zatím nejdál naše podsadové stany.

2000

Koncem roku byly na módní přehlídce v Liberci představeny nové kroje, které používáme dosud.

7.–12. 7. 2001

Praha hostila 10. evropskou skautskou konferenci WOSM a WAGGGS. Šlo o první takovouto událost na našem území.

19.–21. 10. 2001

Ve Vsetíně se konal X. junácký sněm. Náčelníkem byl zvolen Z. Prančl, náčelní H. Vogeltanzová a o několik týdnů později byl starostou jmenován Fr. Šmajcl.

2002

Na přelomu let 2002 a 2003 odletěla výprava 67 skautů a skautek na 20. světové jamboree do Thajska.

28.–31. 5. 2004

Na Sycheráku nedaleko Tachova se konalo mezinárodní setkání skautek a skautů Intercamp.

18.–20. 2. 2005

22. 4. 2007

V Praze na Staroměstském náměstí proběhly oslavy 100 let světového skautingu, Petřínská rozhledna byla oděna do skautského šátku.

27. 7. – 8. 8. 2007

V rámci oslav 100 let se konalo v kolébce skautingu – Anglii – 21. světové jamboree, na kterém nechyběli Češi.

11.–13. 4. 2008

Konal se valný sněm v Havířově, kde byly představeny nové skautské stezky a první výsledky práce na novém skautském výchovném programu.

15.-17. 4. 2011

Konal se valný sněm v Kolíně, náčelníkem se stal M. Baláš. Náčelní zůstává M. Rocmanová.

28.-30. 3. 2014

V Litomyšli se sešli delegáti XIV. valného sněmu, do vedení organizace zvolili opět náčelníkem Marka Baláše a náčelní Evu Měřínskou. Zároveň se rozhodli vrátit k historickému názvu organizace Junák - český skaut.

22. 12. 2014

Skautský institut byl formálně zřízen již v roce 1999. V roce 2013 se jeho vedení ujal Miloš Říha - Šípek a propojil jej s běžícími projekty Skautské století a Skautská vize.
Až sem, do prosince následujícího roku, ale klademe počátek Skautského institutu, jak ho známe dnes. V tento den jsme totiž obdrželi klíče od prvních dvou místností na Staromáku, které jsme tímto mohli začít otevírat pro veřejnost.

kronika SI

24.-26. 3. 2017

Konal se XV. valný sněm ve Velkém Meziříčí. Potvrzeni do funkcí byli staronoví náčelníci Marek Baláš a Eva Měřínská.

2018

Junák se na mnoha místech zapojil do oslav sto let vzniku republiky. Skautský institut připravil velkou tématickou výstavu v Poštovním muzeu.

2019

24. jamboree hostilo tentokrát USA, z Česka na něj vyjel největší kontingent, který čítal na 492 skautů a skautek.

2023

Počet členů Junáka - českého skauta překročil 75 tisíc. Jeho členská základna kontinuálně roste už od roku 2006. Celkem je v Česku 484 skautských středisek, která sdružují 2 297 oddílů. Ty každoročně pořádají přes 1 200 táborů pro více než 36 tisíc dětí.

Zpráva a statistiky