Příběhy z Patronátů

Skautským oddílům z Heřmanova Městce se po čase podařilo vyjednat vlastní patronátní území nedaleko klubovny – unikátní mozaiku lužního lesa, louček a historického tvrziště Tvrz Mrdice. A vlítli na to přímo ukázkově, svůj vysněný nový Patronát zahájili ve velkém stylu. Hned na první zásah přizvali nejen skauty a skautky všech věkových kategorií, ale i rodiče. Ukázali možnou cestu, jak hned od začátku budovat společný zájem o péči o lokalitu v co nejširší komunitě.

I ti nejmladší s obrovským nasazením sváželi posečenou trávu na nově vznikající hadníky a zimoviště a učili se bezpečně pracovat s nářadím. Odměnou jim byl společný oheň a opékání buřtů, a hlavně objevování a odchyt bezobratlých živočichů pod vedením průvodce Pavla Trávníčka ze spolku Pestré Polabí.

Patronát si hned takhle na počátku také řádně označkovali, informují o něm patronátní tabulkou s 🔗 odkazem na web s podrobnostmi.
👉 Pro vlastní patronátní cedulku napište své*mu koordinátorce*ovi!

Na letních táborech se děti ocitají daleko od své běžné patronátní lokality. Ale o to větším zpestřením může být úplně nový druh činnosti na nové lokalitě.
Vlčata a světlušky z Třebechovic pod Orebem takhle na svém táboře v Orlických horách zažily vyrábění hraničníků pro značení hranic CHKO. Mají je podepsané, takže mohou ty "své" někdy třeba navštívit s rodiči 😊

Ve stejný den skautky, skauti a roveři pomáhali s likvidací invazní lupiny mnoholisté podél toku Divoké Orlice. Odměnou jim bylo večerní setkání s velmi speciálními hosty ze slovenského Lesoochranárskeho zoskupenia VLK, kteří mají jedinečné zkušenosti s hlubinným ekologickým přístupem k horským lesům. Navíc o tom umějí poutavě vyprávět, a tak není divu, že jsme s nimi objeli ještě několik dalších táborů.

"První akce pro veřejnost, kterou jsme ve spolupráci s Hnutím Brontosaurus uspořádali, proběhla v Metličanech u Nového Bydžova na přírodní lokalitě Hliniště. Konala se v rámci programu Patronáty a celorepublikových Dnů pro přírodu a krajinu. 
Dopolední část patřila patronátním žákům a žákyním základních škol z Nového Bydžova. Pod vedením Martina Trávníčka ze spolku Pestré Polabí děti prořezávaly břehové porosty, vyhrabávaly starou trávu a kopaly stěny pro včely samotářky. Michaela Koblasová z ČSOP JARO Jaroměř s nimi zároveň objevovala místní živočichy a přibližovala jim vztahy mezi jednotlivými druhy a prostředím, ve kterém žijí."

"Odpoledne se do péče o lokalitu zapojila veřejnost - především obyvatelé Metličan. Dobrovolníci sekali a hrabali trávu, odnášeli větve a uklízeli také velké množství odpadu, který se zde v minulosti nahromadil. Přestože šlo o první akci tohoto typu, nasazení všech zúčastněných bylo obdivuhodné. Místní ukázali, že jim podoba krajiny a stav jejich okolí rozhodně nejsou lhostejné.
Závěr dne patřil komentované exkurzi s Martinem Trávníčkem. Účastníkům přiblížil jedinečnost lokality Hliniště, kde se setkávají slunné suché stráně s mokřady - tedy dva typy prostředí, které z dnešní krajiny rychle mizí. Právě díky této rozmanitosti zde nachází útočiště mnoho druhů hmyzu, obojživelníků i plazů. Zároveň upozornil i na zranitelnost tohoto území - necitlivý zásah nebo zavážení by mohly znamenat nenávratnou ztrátu tohoto cenného ostrůvku biodiverzity v intenzivně využívané zemědělské krajině."

👉 Uspořádejte se svou třídou nebo oddílem také vlastní akci pro veřejnost přímo na vaší lokalitě – a získejte příspěvek a podporu na její organizaci a přípravu. ℹ️ Pro více informací se obraťte na svou regionální koordinátorku nebo nahlédněte SEM.

Stepní louky, jako je PP Trojská v Praze, jsou u nás poměrně vzácný a dost ohrožený biotop, bez kterého se ale spousta rostlin i zvířat neobejde. Řada jich je i na území Prahy, kde byly v minulosti udržovány pastvou. Dnes se o ně skvěle stará Odbor ochrany prostředí MHMP a my jsme moc rádi, že v tom můžeme s pražskými Patronáty pomáhat. Na území Přírodní památky Trojská se to děje už 8 let! Od samého počátku Patronátů jsou totiž do péče zapojeni skauti z 88. oddílu Irbis. K biodiverzitě lokality přispívají hlavně destruktivně, jelikož likvidují náletové dřeviny a invazivní druhy, kvůli kterým by stráň zarostla.

Na PP Trojská roste například růže galská, jetel alpínský nebo mateřídouška časná, žije tu vzácný stepní hmyz – různé druhy vosiček, kutilek, ploštic a střevlíků, ale také motýli, jako jsou otakárek ovocný nebo modrásek vikvicový. Pro vosičku hbitěnku - Parascleroderma fuscipennis - je to dokonce jediné zdokumentované stanoviště u nás!

Skauti proto pomáhají s vyřezáváním náletů, narušováním stařiny i odstraňováním invazních druhů, například mahónie, která se zde rychle šíří.
Taková péče má velký smysl – biodiverzita totiž po celém světě rychle ubývá. Druhy dnes mizí mnohonásobně rychleji, než je přirozené, a právě dlouhodobá péče o konkrétní místa pomáhá zachovat prostor pro vzácné rostliny, opylovače i další živočichy.
O bezlesé lokality (louky a mokřady) se dohromady stará přes 200 patronátních skupin.

Na začátku října uspořádali skauti a skautky ze 167. oddílu střediska Blaník v Říčanech ve spolupráci s městem akci pro veřejnost na své patronátní lokalitě Tůně u Marvánku, o kterou se starají již od roku 2024. Událost byla pojata jako slavnostní otevření Patronátní galerie přímo na lokalitě a přilákala desítky dospělých – rodičů i místních obyvatel – spolu se skautkami a skauty.

Účastníci se nejprve seznámili s lokalitou a péčí, kterou jí skauti a skautky dlouhodobě věnují a následně se všichni pustili do práce: vysekávaly se kopřivy a náletové dřeviny, prosvětloval se porost, odklízely se zbytky černé skládky a upravovaly břehy tůní i mokřadů, které se zároveň čistily.

Kromě práce byl připraven i doprovodný program – návštěvníci si mohli vyrobit placky, zahrát různé vzdělávací hry nebo se občerstvit. Velký zájem vzbudily již zmiňované informační cedule o lokalitě, které připravili sami skauti společně s koordinátorkou Barborou Počtovou Vodičkovou. Na závěr akce byla na lokalitě vyseta speciální regionální směs semen, zajištěná Muzeem Říčany.
👉 Pokud byste chtěli podobnou věc zrealizovat se svým oddílem nebo třídou, koukněte na VÝZVU, nebo se rovnou obráťte na svou regionální koordinátorku!

Jak někteří víte, Patronáty pomáhají nejen na chráněných lokalitách ale také v kulturní krajině. Typickým příkladem jsou přírodě blízké rodinné farmy, které ukazují, že zemědělství může být v souladu s přírodou. Jedním z takových Patronátů je spolupráce sedmých tříd ze ZŠ Svítkov se Statkem na okraji Pardubic, kde hospodaří Amálie Vystavělová a Viktor Procházka.

Děti se zde seznamují s principy šetrného hospodaření a samy si práci na farmě zkoušejí v praxi – od výsadby zeleniny přes mulčování až po péči o kompost. Postupně tak zjišťují, že udržitelnost krajiny není jen abstraktní pojem, ale konkrétní každodenní činnost. Učí se, proč je důležité vracet do půdy živiny, podporovat biodiverzitu nebo zadržovat vodu v krajině. Právě takové přístupy jsou klíčem k tomu, aby zemědělství mohlo fungovat dlouhodobě a v souladu s přírodou.

Na Netovické stráni u Slaného se od začátku roku 2025 daří postupně obnovovat cenný stepní biotop, který byl v minulosti ohrožen zarůstáním. Do péče o lokalitu se aktivně zapojují i žáci místní základní školy v rámci Patronátů, a to ve spolupráci s městem Slaný a odbornými průvodci z ČSOP Kladensko.

Pod vedením průvodců Michala Procházky, Tomáše Kučery a Filipa Ekla se zde děti neučí o přírodě jen z učebnic – přímo v terénu pomáhají s hrabáním trávy, odstraňováním náletových dřevin a dalšími zásahy, které postupně navracejí lokalitě její původní charakter. Díky pravidelné péči se na místo vracejí vzácné druhy rostlin i živočichů a lokalita znovu ožívá (z rostlin kozinec rakouský nebo rýt barvířský, z hmyzu kudlanka nábožná, zlatohlávek huňatý, několik druhů majek, martináč habrový či lišaj pryšcový. V loňském roce se na lokalitě dokonce několik týdnů zdržovalo hejno vlh pestrých.

Velkou pozornost vzbudila i nedávná návštěva prezidenta Petra Pavla a hejtmanky Petry Peckové, kteří se společně se žáky do práce přímo zapojili. Nešlo přitom jen o symbolické gesto, ale o jasnou podporu smysluplné spolupráce mezi školami, odborníky a samosprávou.
To, že prezident přijal pozvání a zapojil se do společného zásahu, navíc posunulo téma péče o krajinu a osobní odpovědnosti na celostátní úroveň. Ukázalo, že propojení environmentální výchovy s praktickou péčí o konkrétní místo může přinášet skutečné změny – a má význam nejen na lokální úrovni, ale i jako inspirace pro širší veřejnost.

Tyto nenápadné, ale nesmírně důležité ekosystémy hrají totiž také klíčovou roli při zadržování vody v krajině, ochraně před suchem i povodněmi, klimatických adaptacích a také při filtraci škodlivých látek.
O jeden takový mokřad na Valašsku se už od roku 2022 starají patronátní skauti z 16. oddílu Nový Hrozenkov.

V Karolince před několika lety přetvořili bývalou skládku hlíny a rostlinných zbytků na mokřad, který dnes obývá řada živočišných sousedů. Rozmnožují se zde skokani, vzácné kuňky, vážky i vodní brouci. Takový biotop ale potřebuje pravidelnou a dlouhodobou péči — a právě tu zde zajišťují skautky a skauti pod vedením průvodkyně Marie Popelářové. Na lokalitě hrabou trávu, vyřezávají náletové dřeviny, čistí a prohlubují tůně i mokřady, uklízejí odpadky v okolí.

Ale nejen to - pomáhají také zřizovat a udržovat hmyzí domky i úkryty pro ještěrky a hady. Právě díky takové pravidelné údržbě se může ve vzácném beskydském území dařit nejrůznějším druhům a zachovává si pestrost.
V zimě, když zde všechno spí, se rozhodli podpořit místní ptačí společenstva a vyrazili do terénu vyčistit a opravit ptačí budky, protože péče o přírodu má smysl v každém ročním období.

Sníh, desetistupňový mráz a nehostinné podmínky krnovské skauty od návštěvy Patronátní lokality neodradily. V prvním únorovém víkendu se vydali na svou patronátní lokalitu Kabátův kopec, aby tu označili několik hromad dřeva vlastnoručně vyrobenými cedulkami. Ty skauti vyráběli během schůzek ve své klubovně. Nejde přitom o ledajaké hromady. Jsou to biodiverzitní opatření, která slouží jako útočiště pro různé organismy, především pro hmyz žijící na lokalitě. Zatímco pro člověka může hromada dřeva působit rušivě, pro drobné obyvatele krajiny představuje bezpečné útočiště a místo k přežití zimy.

Kabátův kopec je už druhou lokalitou, o kterou se 1. oddíl Krnov stará v rámci programu Patronáty, a to za doprovodu průvodce Lukáše Mately. Původním cílem zde byla likvidace invazní lupiny, postupně se ale činnost skautů výrazně rozšířila. Kromě zásahů se na lokalitě věnují také pozorování motýlů a dalších lučních bezobratlých, společně objevují specifika bezlesých území a diskutují o jejich významu v krajině. Součástí péče je také odstraňování náletových keřů a stromů, které bezlesí postupně zarůstají, a tvorba dalších biodiverzitních opatření, jako jsou právě hmyzí úkryty.

Pokud byste i vy chtěli podobná opatření realizovat na své patronátní lokalitě — nebo třeba v okolí klubovny či školy — neváhejte se po konzultaci se svým odborným průvodcem inspirovat v Nápadníku biodiverzitních opatření.

Skupina přírodovědného kroužku ze ZŠ Hučák je do programu Patronáty zapojená jeden rok. Tato hradecká Scioškola převzala do péče lokalitu Přírodní památka Kopec sv. Jana, která se nachází na okraji města Hradec Králové.

Kopec sv. Jana byl vyhlášen přírodní památkou teprve před rokem a půl. Ještě nedávno přitom lokalitě hrozila developerská výstavba rezidenčního bydlení. Rezidenci zde přitom má neuvěřitelných 468 druhů hmyzu, z toho 328 druhů motýlů. Žijí zde také například plch velký, netopýr rezavý a netopýr dlouhouchý, krahujec, užovka nebo ropucha. Druhová pestrost lokality souvisí s tím, že se zde potkává hned několik různých biotopů. Najdeme tu zbytky dubohabřinového lesa, suché trávníky i pozůstatky slunného ovocného sadu, které dohromady vytvářejí pestré a cenné prostředí pro řadu rostlin a živočichů.

A jak si škola v roli patronů lokality vede? Už na začátku roku 2025 se skupina za podpory průvodce Martina Trávníčka vydala na lokalitu hned dvakrát — v lednu a v únoru. Ani mrazivé počasí je neodradilo od praktické péče o místo. Děti se pustily do odstraňování svídy a dalších náletových dřevin, aby podpořily otevřenější charakter lokality. Aby se při práci zahřály, pálily klestí na vlastnoručně vyrobeném ohýnku. Na závěr hrabaly trávu a listí — tím pomohly vytvořit podmínky pro růst rostlin, které prospívají na méně výživných půdách.

Pokud byste se i vy chtěli naučit určovat dřeviny v zimním období, můžete k tomu využít pěkně zpracovanou příručku Dřeviny v zimě od edičního centra Lipka nebo doprovodné výukové lekce vytvořené platformou Rezekvítek.

Už čtvrtým rokem se žáci 17. ZŠ a MŠ Plzeň starají o městský park v lokalitě Plzeňské prameny ve spolupráci s ekologickým centrem Ametyst, Správou veřejného statku města Plzně a nově za podpory Nadačního fondu Zelený poklad města Plzeň.

Cílem patronátu je zpříjemnit lokalitu pro místní obyvatele a představit jim historické a přírodní zajímavosti tohoto místa. „Místo nám je blízké, protože většina dětí bydlí v okolí a chodí sem na procházky s rodiči. Ze školy to máme kousek a můžeme si sem donést pohodlně nářadí. Děti dostaly poměrně svobodu, co by tu mohly podniknout, díky tomu byly motivované jít do akce,“ popisuje učitelka Eva Králová, která propojuje Patronáty i s hodinami přírodopisu a chemie. „Dokonce se nám povedlo zapojit další kolegy. V hodinách pracovních činností s dětmi vyráběli krmítka nebo hmyzí domky. Učitel informatiky pomáhá dětem zpracovat digitální naučnou stezku,“ doplňuje.

Děti zde většinou vyřezávají nálety dřevin, monitorují výskyt vzácných obojživelníků a upravují tůňky pro jejich podporu, monitorují výskyt invazních druhů rostlin nebo umisťují prvky podporující biodiverzitu, jako jsou třeba hmyzí domky. „Pokaždé vyčistíme tůně. Loni jsme tu dokonce našli exotického obojživelníka axolotla, kterého tu někdo vypustil. Zachránili jsme ho a předali městské policii. Také mě bavilo vyrábět krmítka. Tady U pramenů je to už takové naše místo,“ říká Klára Tydlitátová, průvodkyně skupiny. Děti dále plánují obnovit nápisy na kamenech, které tvoří neobvyklou naučnou stezku seznamující kolemjdoucí s historií místa. Prostor chtějí také doplnit vlastním digitální naučnou stezkou, na kterou se zájemci dostanou přes QR kódy umístěné přímo na lokalitě.

Světlušky z pražského skautského oddílu Oheň v Horních Počernicích jsou zapojeny do pražských patronátů finančně podpořených Magistrátem hlavního města Prahy. Společně se svou průvodkyní, ambasadorkou Patronátů a počernickou srdcařkou Marcelou Čechovou se starají o nedalekou přírodní památku Chvalský lom. Na jaře se skupina vydala prozkoumat lokalitu bývalého pískovcového lomu, který je zajímavý svou geologií, nicméně projekt Patronáty není pouze o objevování, ale také o aktivní péči o dané území.

Pro skupinu to znamenalo, že se vydala osazovat Chvalský lom sazenicemi původních pražských druhů rostlin, konkrétně hlaváčem žlutavým a smolničkou obecnou, které byly skupině dodány Magistrátem hlavního města Prahy. Tyto květiny byly vybrány, jelikož se jedná o původní druhy z pražských chráněných území a jsou pro tuto lokalitu vhodné k výsadbě, protože se jim daří i na skalnatých površích, kde je méně půdy a nekonkurují jim zde tolik ostatní druhy rostlin. Díky světluškám a výsadbě došlo jak k podpoře druhové rozmanitosti, která na této lokalitě není až tak velká, a zároveň k podpoře hmyzu, který je na tyto květiny vázaný. Kromě vysazování rostlin se skupina aktivně zapojila také do úklidu lokality.

Patronát pražského týmu SI se nachází v Prokopském údolí na lokalitě Opatřilka. Jedná se o bezlesí se společenstvy teplomilných trávníků.
Ve spolupráci se zástupcem odboru životního prostředí Magistrátu hlavního města Prahy Miličem Solským a průvodci z řad zaměstnanců SI zde kromě monitoringu dochází k likvidaci a pálení náletových dřevin, úklidu lidmi navezeného odpad apod. Prostě takový klasický bezlesý patronát.

Díky tomu, že je Prokopské údolí plné menších chráněných lokalit, míst, která jsou zajímavá z přírodní i historické perspektivy, je zde vždy možnost rozšířit zásah o zajímavou vycházku, exkurzi či návštěvu místního pivovaru. Zkrátka teambuilding, jak se patří.

Na podzim 2025 jsme místo na lokalitu vyrazili na Prokopskou farmu, kde farmář Brett se svou ženou Lucií již 6 let udržitelně a permakulturně hospodaří. Nad rámec prodeje ze dvora farma zajišťuje produkci pro téměř 50 členů komunity, kteří jsou součástí komunitně podporovaného zemědělství.  Po prohlídce farmy a představení permakulturního systému tým Skautského institutu sám přiložil ruku k dílu a pomohl farmáři s prací na farmě.

Sedmáci ze ZŠ Kolínec na Plzeňsku pečují o svůj Patronát již od roku 2023. Tento Patronát je zajímavý, jelikož se nejedná o žádnou chráněnou lokalitu ale o druhově bohaté meze s výskytem ovocných stromů. Děti zde většinou za doprovodu jejich průvodkyně Kateřiny Kosohorské ze Spolku Ametyst čistí mez od výmladků, vysazují nové dřeviny či opravují jejich ochranu.

Na jaře ale bylo kvůli nemoci vyučujícího a špatnému počasí zapotřebí narychlo zajistit náhradní program. Průvodkyně Kateřina nezaváhala a zařadila výukový program na téma Voda v krajině pro žáky 1. i 2. stupně navazující na metodiku Skautského institutu: Voda v krajině. Tuto metodiku doplnila o své vlastní experimentální aktivity a hry. Vznikl tak hravý program a metodika s prezentací, které se svolením autorky sdílíme, a vy je tak můžete upravit a využít jako doplnění k aktivitám Vody v krajině nejen na své lokalitě, ale také ve třídě či klubovně.

Od roku 2023 spolupracujeme v několika krajích s organizací Sázíme stromy, která ve volné krajině tvoří a obnovuje aleje, remízky, polní cesty a jiné krajinné prvky. Zde vysazené stromy však potřebují pravidelnou péči, do které jsme se rozhodli zapojit školy a oddíly, aby stromy mohly v krajině prosperovat a vytvořená díla nezanikla. Díky této spolupráci se tak skupiny žáků a skautů pod vedením zkušených odborníků učí pečovat o mladé stromy, od samotné výsadby až po náročnější arboristické zásahy. Ve Středočeském kraji jsou v rámci této spolupráce zapojeny hned dvě základní školy, které se starají o nově vysázené aleje na polních cestách, pod vedením průvodce Tomáše Vodičky.

Žáci ze ZŠ Heuréka pečují o alej u polní cesty v Poříčanech od roku 2024. Cílem jejich práce je podpora zdravého růstu mladých stromků prostřednictvím pravidelné údržby jako je například mulčování, kypření půdy, tvorby zálivkových mís a instalace ochranných pletiv. Stromy díky této péči snáze odolávají suchu, větru a chorobám, a v budoucnu až vyrostou přispějí na oplátku k návratu biodiverzity do zemědělské krajiny a zmírnění klimatických extrému jako je větrná, či vodní eroze, které jsou pro zemědělskou krajinu typické.

Na jaře se do práce pustily hned dvě třídy ze ZŠ Heuréka, které ani ranní slejvák neodradil od cesty k jejich oblíbené aleji, a dobře udělaly. Slunce brzy vysušilo trávu i obcí předem připravenou štěpku. Žáci si nejprve prohlédli stromky a poslechli potřebnou instruktáž od Tomáše a pak už se s vervou pustili do práce, okopávali stromky, obraceli drny, rozprostírali posekanou trávu a naváželi štěpku.
Po dvou jarních zásazích se podařilo opečovat téměř stovku ovocných stromů, které by bez této péče jen těžko prospívaly. Zásahy se vydařily a s Tomášem se žáci znovu setkají na podzim při další údržbě.