Prof. Ing., DrSc. Felix Kolmer (1922)

Měl jsem štěstí na dobré lidi. Nebo si alespoň ty nedobré tolik neuvědomuji

Útěk

„J“

Malá pevnost

S úsměvem na smrt

Auschwitz II – Birkenau

Prof. Ing. Felix Kolmer, DrSc., se narodil 3. května 1922 v Praze do rodiny italského legionáře a obchodníka s elektrotechnikou. Ovlivněn otcovou profesí se odmalička zajímal o elektrotechniku a o své budoucnosti měl jasno – stane se elektroinženýrem. Po otcově smrti v roce 1932 obvykle trávil prázdniny a Vánoce u strýce v Rakousku, kde sledoval obsazení země nacisty. Byl nadšeným a aktivním skautem. Po nástupu nacismu se v důsledku protižidovských represí stal truhlářským učněm. Dne 24. 11. 1941 jako člen tzv. Aufbaukommanda putoval do Terezína, kde pracoval při zakládání ghetta, později byl svědkem hrůz odehrávajících se v Malé pevnosti a stal se členem tamního podzemního hnutí. V Terezíně mu v roce 1941 umřela maminka. Dne 16. 10. 1944 byl transportován do Osvětimi, kde mimo jiné viděl doktora Mengeleho s úsměvem posílat lidi do plynu. Kuriózním způsobem však unikl do tábora Friedland, kde se dočkal konce války. Poté mohl konečně studovat a postupně se stal světově uznávanou kapacitou v oboru akustiky. Je jedním z průkopníků tohoto oboru u nás, působí i jako pedagog a je autorem a spoluautorem mnoha publikací. Neúnavně rovněž spolupracuje na procesu odškodňování obětí nacistického teroru. Za tuto i svoji odbornou činnost dostal několik vyznamenání a ocenění.

pro projekt 1945 - konec války. Návraty domů, odchody z domova. ve spolupráci s institucí Post Bellum, Ośrodek Karta
editoval(a) Jan Kotrbáček