Výchova historií ve skautském oddíle

Kapitola 4.

< Předchozí Další >

„Z historie se poučit nedá, respektive dá, ale nikdo to nedělá ve chvíli, kdy je to zapotřebí. To, že historie je učitelkou života, je jenom floskule, která žije na papíře.“

František Šmahel, historik

„Skauting zprostředkovává soubor mravních hodnot, které lidská osobnost i lidská společnost nutně potřebují ke svému přežití a zdravé existenci – mohli bychom je souhrnně nazvat fair play – čestná, poctivá hra. V neposlední řadě skauting vyučí solidaritě, kázni a odvaze – ctnostem, bez nichž by demokratická společnost nemohla obstát.“

Tomáš Halík

Každé pravdivé svědectví o věcech, které se dějí na zemi, pomáhá k osvobození lidstva.

Otokar Březina

Většina skautských činovníků tvořících program vnímá, že historii skautingu nelze brát pouze jako suchá data, párkrát je na schůzce přežvýkat skautům a skautkám a následně je z toho jakýmkoliv způsobem zkoušet. Hledáme způsob, jak podat všechna ta jména, data, místa a události záživně, aby to členy bavilo a sami cítili, že tyto informace jsou pro ně v něčem přínosné, smysluplné. A je to správná cesta. Většinu skautů běžné podání jakékoliv historie, nejen skautské, nudí. Zájem o historii klesá, těžko konkuruje virtuálním světům nabízeným ve formě multimediálních PC her, i když tyto hry zabalené do válečného období mohou být atraktivní a v některých případech motivovat k zájmu o zjišťování historických faktů. Naše úvahy o předávání historie často skončí otázkou: „K čemu je to vlastně dobré?“

Odpověď na základní otázku PROČ by měl znát každý vůdce oddílu: K čemu je pro náš život dobré ohlížet se na události dávno minulé? Proč zkoumat události, životy, slova a činnost lidí, kteří již nežijí?

Pro poučení v osobním i společenském životě

Dívejme se na historii jako na příběhy lidí. V jejich životech a následcích jejich rozhodnutí lze najít poučení a inspiraci pro řešení podobných situací v dnešní době. Dříve byla znalost historie (jmen, životopisů, letopočtů, událostí) vyžadována, protože se věřilo v její schopnost připravit mladého člověka pro skutečný život. Historie nám může ukázat věci z různých úhlů pohledu a tím pomůže lépe porozumět druhým.

Životy významných osobností lze vnímat jako vzory, z nichž si skaut může vzít příklad pro svůj budoucí život a třeba jej prožít smysluplněji, šťastněji. Historii tvoří tisíce příběhů obyčejných lidí, kteří prožili těžká období a nezřídka stáli před rozhodnutím, které mohlo mít (a často mělo) fatální následky. Pokud tyto příběhy pro sebe a členy oddílu objevíme a vyslechneme, mohou nám přinést povzbuzení v problematických situacích, které řešíme v současné společnosti, a mohou se stát vodítkem při důležitých rozhodnutích, která nás v přítomnosti čekají.

Ve skautské historii najdeme stovky případů osobních i společných bojů za svobodu, demokracii a vlastenectví, odolávání tlaku totalitních režimů. Na těchto příkladech můžeme ukázat mladé generaci, jak zodpovědně naložit s vlastní svobodou a jak se aktivně zajímat o dění ve svém okolí i vlasti.

Pro porozumění historické situaci, rozvoj historického povědomí

Ohlížet se zpátky, ptát se, proč se co stalo, je důležité pro každou generaci. Naším cílem je vést skauty a skautky k pozitivnímu postoji k historii a přiměřené ke svému věku i k porozumění tomu, jak se skauting utvářel a jakou společenskou roli hrál. Chceme probudit jejich zájem o nedávnou dobu a zapojit je do veřejné reflexe této doby. Je potřeba srovnávat minulost s dnešní realitou, pojmenovat společná pozitiva i negativa, poznat dobu převratů zblízka.

Skrze příběhy poznat a upevnit vztah k domovu

Hledání a nacházení souvislostí s pamětí mé rodiny

Zabývat se a znát historii má význam i pro porozumění vlastním kořenům – jak se události otiskly do mého vlastního životního příběhu a do historie mé rodiny, jejího sociálního statutu.

Pro pochopení symbolů

Posílení pocitu sounáležitosti

Vnímání vzájemné sounáležitosti je nutným předpokladem mezilidské důvěry a ochoty podřídit se společným zákonům. Návraty do skautské historie a připomínání si šťastných i méně šťastných mezníků (včetně regionálních, střediskových či oddílových), pomáhají budovat sounáležitost v oddíle i v celém hnutí. Je to dáno tím, že společným vzpomínáním, diskutováním a vyprávěním příběhů, prožíváme pocity, které jsou zdrojem společné identity.

Překlenutí generačních rozdílů

Díky vzpomínkám pamětníků, příběhům skautské historie, máme možnost porozumět zkušenostem starších. Naproti tomu starší skauti mohou sledovat, jak si dnes vedou jejich následovníci. Každá generace má zkušenosti se skautingem trochu jiné. Společná historie skautského hnutí je skvělá příležitost k setkávání skautů a skautek různých generací.

< Vnímáme historii jako výchovný nástroj Úvod >