Jak pracovat s těžkými tématy

Kapitola 11.

< Předchozí Další >

„Stalo se to, a tedy se to může stát opět. Může se to stát všude.“

Primo Levi, italský židovský spisovatel

Perzekuce – systematické pronásledování a hrubé zacházení s osobou nebo skupinou osob, obvykle z politických či náboženských důvodů

Holokaust (též hebrejsky šoa) – systematické ničení a vraždění Židů nacistickým Německem během druhé světové války

Když nejsi dobrý řečník, použij hlasový záznam pamětníka, proslovy politiků či záznamy z procesů s politickými vězni.

“Musíme si vybrat stranu. Neutralita pomáhá tyranům, ne obětem.”

Elie Wiesel, židovský prozaik, nositel Nobelovy ceny za mír 1986

“Procházet dějiny 20. století není nic moc veselého, převažují katastrofy a černé hlubiny lidské duše vyplouvají na povrch tak často, až to děsí. Je potřeba to cíleně kompenzovat a hledat to veselejší.“

Tomáš Hlavsa – Tom

Dějiny bývají vždy ve službách nějaké ideologie – pozor na prameny, ze kterých čerpáš. Některé informace mohou být zkreslené nebo cenzurované dle potřeb doby, ve které publikace vznikla.

Bachař – slangové označení pro příslušníka vězeňské stráže (vězeňský dozorce)

O vážných tématech mluvme se znalostí věci. Pokus téma přiblížit jen tak „z patra“ by mohl vyznít směšně a nevěrohodně. Navíc tak danou problematiku diskreditujeme a znevažujeme.

Víš, že Památníky Terezín, Lidice, Vojna, Jáchymov, Vítkov, Židovské muzeum v Praze či Brně i další instituce nabízí výukové a animační programy k historii i pro neškolní skupiny? Je to možnost, jak si zpestřit program a přiblížit členům”těžká témata” atraktivní formou přímo v místě událostí.

Databázi obětí holocaustu najdeš na www.holocaust.cz

12_tezka_temata

Historie skautingu, která se vyvíjela v přímé interakci s událostmi 20. století, je plná nešťastných, často absurdních a kontroverzních událostí. Smutný osud potkal i stovky českých skautů. Je těžko pochopitelné, jak řada skautských pamětníků dokáže mluvit o prožitých těžkých chvílích s lehkostí a často i s humorem. V jejich přístupu můžeme najít pro sebe velkou inspirací a vzor.

Pokud se chystáme se členy oddílu otevřít nějaké citlivé, kontroverzní či těžko vysvětlitelné téma (např. perzekuce osob, holokaust), počítejme s tím, že jen vlastní slova nám stačit nebudou. Některé činy a emoce s nimi spojené se nedají vysvětlit ani popsat slovy. Je potřeba se na takový program dobře připravit a promyslet dopředu, na co se mohou skauti zeptat. Není to téma, u kterého bychom jim sdělili jen nějaká data či jména. Je potřeba se zastavit, vysvětlit kontext a povzbudit k diskuzi.

Zastavit se.

Je nesmysl tato témata uspěchat. Jsou v nich koncentrována velká lidská selhání, bolest, zločiny. Leckdy pro nás není snadné pochopit, proč mi ublížil přítel, natož abychom rozuměli neštěstí v této podobě. Není účelem a ve většině případů ani v naší odborné kompetenci snažit se s dětmi v oddíle rozebírat válku a totalitní režim na filozofické či odborné úrovni.

Zklidněná a tichá atmosféra pomůže zúčastněné naladit. Vyhraďte si dostatečný časový prostor, nejlépe večer na táboře či výpravě, kdy není potřeba spěchat domů a nejste omezeni začátkem jiného programu.

Slova jsou málo, je potřeba “útočit na city”.

Války, koncentrační a vyhlazovací tábory, komunistické perzekuce, procesy s politickými vězni, likvidace lidí neloajálních k režimu, to jsou pro mladé skauty vzdálené události, které sami nezažili. Aby je téma zasáhlo, musí projít přes emoce, bez nich jim předáme povrchní informace, které rychle zapomenou, protože je přebijí nové impulsy. Nejlépe na nás působí obraz, videoukázka a samozřejmě setkání s pamětníkem.

Náměty:

  • Pro vyjádření atmosféry války postačí působivá fotografie doplněná o citát například od Remarqua, který na pár řádcích popisuje, jak se v zákopech lidi mění ve zvířata. (A. Hitler mu za úspěch knihy Na západní frontě klid nechal popravit sestru, když Remarque sám utekl pryč z Německa).
  • Navštivte společně místo, kde se odehrálo utrpení a nechtě na sebe působit genia loci. Projekt, jehož úkolem je upozornit na méně známá místa utrpení obětí nacismu (nacistické tábory, masové hroby), zmapovat je a zdokumentovat jejich stav. Zjištěné informace jsou uvedeny na zapomnicky.pamatnik-terezin.cz. Nemáte ve svém okolí takové místo?
  • Připrav dobové komiksy a karikatury interpretující události. Jaká nálada z nich vychází? Zkuste vytvořit vlastní komiks aktuální politické nebo společenské události u nás a porovnejte své vnímání stejné věci.

Nejčastější chyby v interpretaci minulosti

  • Bagatelizace a zlehčování minulosti. Například pokud v minulosti vidím něco dávného, co se nemůže opakovat, zaslepuji sám sebe před aktuálními problémy a hrozbami. Jsem zranitelnější a snáze ovlivnitelnější.
  • Zkreslenost informací (pokroucení faktů, odůvodňováni likvidace lidí politickou ideologií). Pokud jsou navíc zkreslené interpretace první, s kterými se mladý člověk setká, mohou ho ovlivnit, protože je nekriticky přijímá, bez dostatečného nadhledu.
  • Nazírání na osudy lidí jednostranně: „to byl hrdina“ × „to byl zrádce“, byl na „špatné“ × „dobré“ straně (omílaná černobílost vidění událostí).
  • Vyhýbání se hodnocení minulosti a zaujetí konkrétního postoje: jde o to poznat dostatek faktů – čím více jich známe, tím více jsme objektivní.

Těžká témata – společenské i individuální životní zlomy

Co máme na mysli: válku, holocaust, vězení, zajatecké tábory, pracovní tábory, koncentrační tábory, totalitu, perzekuce, pronásledování.

Konkrétní příklady perzekuce skautů jako námět na vaši badatelskou činnost:

  • odsouzení Jiřího Navrátila za organizaci povstání
  • nelogické napojení Eduarda Marka na proces s Miladou Horákovou a jeho odsouzení
  • rozprášení ilegálního střediska Ostříž, jehož členem byl Miroslav Kopt
  • odsouzení Šerifa z Hanušovic za ilegální skautování
  • proces s Pavlem Křivským souzeným s klatovskými skauty

Kontroverzní postavy v dějinách skautingu a jejich vztah ke komunismu:

  • Zbyněk Hála – budoucí předseda stranické skupiny v Junáku
  • Jiří Haškovec – v 50.letech se již jako pionýr podílel na kampani proti Junáku
  • Pavel Macháček
  • skauti z někdejšího 8. RS Praha

Než připravíš program, připrav nejprve sám sebe:

1) Děti nemůžou za své předky. Historie není černobílá.

Pokud připravuješ program, ve kterém se dotkneš kontroverzích témat, měl bys mít předem jasno ve svém postoji. Odsoudit rodiče dítěte jen na základě toho, že se děti zmíní, že jejich rodiče v posledních volbách volili komunisty nebo že jejich babička byla komunistka, by bylo povrchní. Někdy se naše hodnocení osob pohybuje na úrovni „hrdina nebo padouch“. Nepřenášejme tento pohled i na děti, zvláště pokud jde o jejich příbuzné.

Před diskuzí si citlivě zjisti, jaká je u členů oddílu úroveň znalosti rodinné historie. Doptej se, zda mají v rodině někoho, kdo pamatuje válku nebo sametovou revoluci. Zda ví, čím se živili babička s dědečkem, kde a jak žili. Mladší děti v drtivé většině takové informace o svých příbuzných či předcích ještě nemají, nenapadne je zeptat se. V neúplných rodinách bývají vazby na rodinné příslušníky z širšího rodinného kruhu komplikovanější. Děti se tak často s příbuzenstvem nestýkají a nemusí mít ponětí o jejich životě a životě svých předků. Jedním z důvodu může být i to, že se některé skutečnosti v rodině zamlčují, nebo se o nich s ohledem na prožité utrpení nemluví.

Situace: Vlče prohlásí, že jeho babička byla komunistka, ale vlastně vůbec netuší, co to znamená. Jen si pamatuje, s jakým tónem hlasu to bylo doma vyřčeno, ale souvislosti nedomyslí, napodobuje to, co slyšelo. Pomozme mu pochopit souvislosti.

Extrémní situace, která může nastat:

  • zjistíme, že člen oddílu má v rodině příbuzného či předka “hrdinu”
  • zjistíme, že někdo z rodiny člena oddílu se podílel se na likvidaci skautů (může se stát, že budeme mít v oddíle vnuka, pravnuka, synovce, prasynovce drsného komunisty, bachaře, vyzvědače apod.)

2) Děti kladou záludné, ale naprosto logické otázky. Zkus si na některé z nich předem sám najít odpověď:

  • Jak je možné, že se něco takového stalo?
  • Proč tomu nikdo nezabránil?
  • Proč komunisti pronásledovali skauty? Copak jsme dělali něco špatného?
  • Jak se s tím ti, co přežili, vyrovnali?
  • Jaký mají političtí vězni názor na současné komunisty?
  • Co bylo s dětmi v té situaci, době?

Náměty pro rovery:

  • diskuze uvedená provokující otázkou:
    “Dokážeš pochopit, jak se mohla stát všechny ta lidská selhání 20. století?”
    ”Poučil se člověk? Proč se teď ve světě válčí?
    ”Měli Češi právo po válce pronásledovat a odsunout Němce?”
    “Měly smysl hrdinské činy a oběti přinesené za války (popř. totality) řadou skautů?”
    “Podepsat či nepodepsat?”
  • společné zhlédnutí filmu korespondujícího s tématem (inspiraci můžete najít v kapitole “Filmové programy”)
  • spojte diskuzi se setkáním s pamětníky
  • společné diskuze (na základě dosavadních získaných znalostí)
< Problematika věkových kategorií Osobnosti oddílu >