Filmové programy

Kapitola 21.

< Předchozí Další >

„Zanedlouho tady nebude jediný pamětník. Je důležité, aby dostali slovo ti, kteří jsou ještě schopni říct, jak to přesně bylo, popsat své pocity, prožitky. Věci s touto tematikou je třeba dělat, dokud tady ti lidé ještě jsou.“

Hynek Bočan, režisér

  • Při promítání je samozřejmostí dobré technické zajištění.
  • Vždy si nechte dostatek času také na reflexi, společnou interpretaci toho, co jste zhlédli.

„Dnešní nesvoboda je podle mě mnohem víc neviditelná než ta totalitní. Čím vším jsme dneska svázaní, aniž bychom si to uvědomovali, čemu všemu sloužíme a nevíme o tom? A jak se z toho vyvázat a jde to vůbec ještě, být jen ‚sám za sebe‘? “

Štěpán Hulík, scénárista (Hořící keř)

23_filmove_programy

Filmový program je atraktivní forma, jak přiblížit některou etapu dějin pomocí filmového či televizního materiálu. Důležité je vhodně zvolit filmové či televizní dílo, aby diváky jednak bavilo, a zároveň splnilo námi očekávané cíle.

Film v tomto pojetí je vlastně první, seznamovací, a zároveň v mnoha ohledech klíčová komponenta programu. Film zanechá dojem, dokáže vyvolat silné emoce a tak vzbudit zájem o téma, přinese poučení i informace. Není nutné pracovat vždy pouze s jedním dílem. Další vhodnou formou může být využití více filmových či televizních ukázek týkajících se jednoho tématu (například pohled na srpen 1968: ukázka z filmu Pelíšky, muzikálu Rebelové, seriálu Vyprávěj, seriálu Zdivočelá země, filmového týdeníku z roku 1968) – srovnání těchto materiálů dává tématu dynamiku a umožňuje o prezentovaných pohledech diskutovat. Přínosným modelem filmového programu může být také přímá konfrontace dvou filmů věnujících se stejnému či podobnému tématu, každý však ze zcela jiného úhlu pohledu (dobový film podávající kolektivizaci jako pokrokovou cestu ke štěstí a snímek z konce 60. let reflektující stejné události kriticky).

Program následující po filmu může mít různou podobu, například hra (s hraním rolí, simulační), diskuse, zamyšlení. Je vhodné si připravit „pracovní listy“ – reflexe svých dojmů a myšlenek před a po filmu, nebo pouze po filmu; chybět by neměla ani pečlivě připravená beseda, která se může týkat tématu díla, okolnostech vzniku díla, tvůrců, kteří se na něm podíleli, zobrazovaných postav.

Při výběru je třeba mít na zřeteli rizika, která můžeme volbou filmu vyvolat. Obzvlášť důsledně bychom měli posuzovat a prezentovat objektivnost filmu. I u těch nejvěrohodnějších děl je v určité míře zastoupena umělecká iluze (někdy může jít o zdánlivě malé, ale ve výsledku velice důležité skutečnosti – pro filmovou tvorbu je například příznačné slučování několika reálných postav do jedné osoby). Film bychom také měli vybírat s jasnou představou, co od něj očekáváme, jaký dojem má vyvolat, a zároveň se u kontroverzních témat předem připravit na případnou jednostrannost filmu. Zlaté pravidlo, které snad ani není třeba zdůrazňovat: nikdy nepouštějte film, který jste předem sami neviděli.

Filmové tipy dle tématu, které chceš skautům přiblížit:

2. sv. válkaKrev zmizelého (M. Cieslar, 2006), Vyšší princip ( J. Krejčík, 1960), Ať žije republika (K. Kachyňa, 1965)

50. létaVšichni dobří rodáci (V. Jasný, 1968), Skřivánci na niti ( J. Menzel, 1969), Ucho (K. Kachyňa, 1970)

70. léta a normalizaceZapomenuté světlo (V. Michálek, 1996)

Vězení, podmínky pracovních táborůBoxer a smrť (P. Solan, 1962), Přežil jsem svou smrt (V.  Jasný, 1960), Poslední motýl (K. Kachyňa, 1990), Transport z ráje (dokument o propagandistickém natáčení v Terezíně, 1962), Bumerang (H. Bočan, 1996)

Dilema spolupráce s StBKawasakiho růže ( J. Hřebejk, 2009), Pouta (R. Špaček, 2009), Konfident ( J. Nvota, 2012), Ve stínu (D. Ondříček, 2012)

Vyrovnávání se s minulostí vlastní rodinyKawasakiho růže ( J. Hřebejk, 2009), Žert ( J. Jireš, 1968), Všichni moji blízcí (M. Mináč, 1999)

Hodnota vlastenectví, věrnost demokraciiČlověk proti zkáze (Š. Skalský, J. Pleskot, 1989), Hořící keř (A.  Holland, 2013)

Drsná realitaHabermannův mlýn ( J. Herz, 2010)

Zapovězené filmy:

Všichni dobří rodáci (V. Jasný, 1968), Skřivánci na niti ( J. Menzel, 1969), Den sedmý, osmá noc (E. Schorm, 1969), Smuteční slavnost (Z. Sirový, 1969), Ucho (K. Kachyňa, 1970)

Seriály o životě za totality:

Vyprávěj (B. Arichtev, 2009), Přítelkyně z domu smutku (H. Bočan, 1992), Zdivočelá země (H. Bočan, 1997)

Dokumenty o skautech:

Skaut má holá kolena (B. Rychlík, 2005), Skauti v odboji ( J. Hovorka, 2008), dokumentární cyklus České televize Neznámí hrdinové (v některých dílech se mluví o skautech)

< Odborné a roverské zkoušky Prožitkové workshopy >