Od počítače k pekárně s Marynou Matuszek

Kateřina Zavřelová - Káťa March 19, 2019

Pod rukama Maryny Matuszek vzniká v malé brněnské řemeslné pekárně denně několik druhů chleba, sladkého pečiva i nádherných dortíků. Jaká byla její cesta k samostatnému podnikání přišla sdílet do Skautského institutu v Brně poslední únorové úterý.

“Moje cesta k vlastní pekárně vedla z Národního památkového archivu,” začíná vyprávět vystudovaná etnografka Maryna, dnes majitelka pekárny Laskominy od Maryny. Namísto posílání receptů e-mailem známým si založila blog, který zaznamenával až 150 000 návštěvníků měsíčně. Další důležitou roli už sehrála náhoda a kamarádi (kteří se v příběhu pekárny objeví ještě několikrát): Zrovna v té době se do větších prostor stěhoval cukrář Martiňák a jeho provozovna byla volná, kamarádi Marynu přesvědčili, aby si ji pronajala. “Obrovskou výhodou bylo, že ty prostory už byly zkolaudované pro cukrářskou výrobu, takže jsem nemusela obíhat hygienu, hasiče a podobně,” popisuje Maryna začátky. Zároveň ale přiznává, že během tří dnů, kdy se rozhodovala, jestli provozovnu pronajme, moc nespala a na poslední chvíli málem schůzku s realitní makléřkou odřekla.

Malá prodejna v centru Brna ale dnes funguje už 3,5 roku a Maryna (a s ní i její zákazníci a kamarádi) je ráda, že se tehdy do spontánního nápadu pustila. Denně v pekárně upečou maximálně 60 chlebů a několik druhů sladkého pečiva. Většinu sortimentu si stálí zákazníci rezervují už během dne po telefonu a potom si přijdou pečivo vyzvednout. Podnik si zakládá na tom, že žádné suroviny nevyhazuje – ze staršího chleba třeba vyrábí krutony do polévky, zároveň jsou ale v pekárně zbytky málokdy.

Kromě Maryny se v provozovně střídají ještě další 4 brigádnice na pomoc s ranní přípravou chleba a odpolední prodej. Štěstí neopustilo pekařku ani při výběru zaměstnanců, i když přiznává, že je to ta nejtěžší část – první pomocnice měla dlouholeté zkušenosti z gastro provozu a tak se Maryna ze začátku učila od ní. Další pomocnou rukou se stala dlouholetá nadšená zákaznice. A tím výčet dobrých duší kolem Laskomin nekončí: “Jsem vděčná lidem, které mám kolem sebe. Jeden z mých kamarádů se mnou už 3,5 roku každých 14 dní jezdí nakupovat, abych si nemusela pořizovat auto a řídit po Brně,” popisuje způsob zásobování Marina.

Za největší nepříjemnost při podnikání v tomto oboru považuje kontroly – ať už z živnostenského úřadu nebo Státní potravinářské a zemědělské inspekce. “Víc než samotná kontrola mi vadí přístup úředníků, kteří se za každou cenu snaží najít pochybení,” přibližuje Maryna a vypráví, jak musela doplňovat na svůj blog trvalé bydliště, i když technicky vzato nejde o stránky dané provozovny.

A co si z podnikatelské zkušenosti odnáší? “Člověk musí být při podnikání tak trochu puntičkář, musí dávat pozor na spoustu maličkostí,” říká Maryna. Zároveň ale zdůrazňuje, že si cení svobody, kterou ji podnikání přináší a ostatním vzkazuje: “Důležité je umět z toho kolotoče na chvíli vypadnout, 14 denní dovolená je základ.”

Kateřina Zavřelová - Káťa