Felix Kolmer – Sto let českých dějin v jedné hlavě

Anna Řezníčková October 27, 2018

V rámci oslav výročí založení Československa si připomínáme všechny bolestivé i euforické události posledních sta let. Felix Kolmer se narodil jen 4 roky po roce 1918. Dnešní profesor akustiky na pražské FAMU je také skaut, který zažil válku, tři koncentrační tábory, osvobození, 40 let komunistické hrůzovlády i sametovou revoluci. V úterý 30. října bude čestným hostem Skautského institutu.

Na otázku, jak se mu podařilo přežít tři koncentrační tábory, Felix Kolmer odpovídá: „Za prvé musel mít člověk štěstí, za druhé štěstí, za třetí štěstí a až za desáté štěstí a za jedenácté nějakou tu vlastnost, která mu pomohla přežít, u mě to byla nějaká ta skautská vlastnost, tahle myšlenka: Jsem trochu silnější než většina ostatních, vytrénován skautingem, tak to musím přežít a snad budu moci někomu pomoct, když to bude potřebovat. Kdo měl nějaký cíl, který prospěl někomu jinému, měl větší sílu k přežití než ten, kdo si žádný takový cíl nedal.“

Jeho odhodlání muselo být zjevné – a snad pro něj ho v Terezíně oslovil jistý doktor Bergmann a Felix Kolmer se stal členem tajného podzemního hnutí. Znal jen dva své kolegy, netušil ani kdo je jeho velitel, tak byli opatrní. Co věděl, bylo, že jeho úkol je najít tajnou chodbu ven z pevnosti. Tu skutečně po půl roce našel, dostal se na svobodu, ven, do přírody, zaplaval si v Labi, ale vrátil se zpět do tábora, jak slíbil. Věděl, že s novou znalostí může umožnit útěk těm, kterým hrozí bezprostřední nebezpečí smrti, poprava, transport do vyhlazovacího tábora…

Z Terezína byl transportován do Osvětimi, poté do pomocného tábora Friedland, odkud těsně před koncem války uprchl. Když se konečně dostal zpátky do Prahy, zamířil hned za skauty do Krkonošské ulice. U kamaráda z oddílu byl uspořádán na jeho počest večírek. „A já tam byl ve vypůjčeném obleku, padesát kilo váhy, koncentráčnický sestřih, část hlavy dohola, část zarostlou,“ vzpomíná s úsměvem profesor Kolmer. Dodnes je ve styku s oddílem, ve kterém v roce 1932 začal. O jeho osudech od dětství do konce druhé světové války vyšla kniha Žít zakázáno (1999).

Ani za komunistického režimu to Felix Kolmer neměl lehké. (Historické okénko: I když sovětská Rudá armáda osvobodila většinu vězňů nacistického režimu, byl paradoxně Stalin ve skutečnosti antisemitou. Ze strategických důvodů podporoval vznik Izraele, po příklonu nového židovského státu k Západu ale nazval Židy „agenty Západu“ a sovětský tisk šířil propagandu o „židovském spiknutí“ proti SSSR.) Měl možnost emigrovat do Izraele, ale láska k Praze ho nepustila. Vystudoval vysokou školu, vypracoval se až na profesora. Ve Výzkumném ústavu zvukové, obrazové a reprodukční techniky v Praze, kde v 50. letech působil, se hlasovalo o výsledcích vykonstruovaných procesů. Felix Kolmer na to vzpomíná: „V našem ústavu všichni hlasovali, že mají dostat trest smrti. Jenom já ne. Takže můj kolega ze studií, který byl předsedou komunistický strany, mě hleděl dostat pryč.“

 

Chcete slyšet více od Felixe osobně a odnést si tak z připomínaných dějin alespoň kousek autenticity? Přijdťe na Setkání s Felixem Kolmerem 30. října v 18:00 v SI na Staromáku.

Anna Řezníčková

Jsem postava z Fitzgeraldova románu. Jsem studentka tvůrčího psaní, knihomol, uctívač nespočtu barevných záložek.